Základní vrstva: Na co si dát pozor?

Ať už jde o základní vrstvu, lyžařské prádlo, funkční nebo termoprádlo, ukážeme vám rozdíly mezi syntetickými a přírodními vlákny, správnou péči a vysvětlíme jejich funkčnost.

Vrstvení a cibulový princip jsou jen některé z pojmů, které se skloňují, když přijde na otázku: jaké lyžařské spodní prádlo je to pravé na sjezdovku? Regály v obchodech jsou, zejména na začátku zimní sezóny, plné nejnovějších základních vrstev.

CO JE TO ZÁKLADNÍ VRSTVA?

Spodní vrstva má mnoho názvů:

• Funkční prádlo

• Termoprádlo

• Lyžařské prádlo

Všechny popisují jednu a tutéž věc, a to první vrstvu oblečení přímo na kůži.

Tato vrstva oblečení se skládá z triček s dlouhými i krátkými rukávy a dlouhých, ¾ nebo krátkých kalhot a lyžařských ponožek. Následuje střední vrstva a vnější vrstva. Každá vrstva má specifickou funkci:

• Spodní vrstva / Lyžařské prádlo: odvádí vlhkost od těla

• Střední vrstva: uchovává tělesné teplo

• Vnější vrstva: chrání před povětrnostními vlivy

V kombinaci s dalšími vrstvami vám nošení základní vrstvy umožní rychle reagovat na změny tělesné a okolní teploty. Kombinace základní vrstvy a dalších vrstev, například střední vrstvy, je známá jako princip cibule nebo vrstvení.

Aby spodní vrstva mohla odvádět vlhkost od pokožky, musí mít určité vlastnosti: musí být rychleschnoucí, příjemná na dotek, odolná vůči zápachu a odvádět vlhkost. Materiál je tkaný tak, aby vlákna vytvářela malé mezery mezi kůží a prádlem. Pot pak může být odváděn kapilárami syntetických vláken nebo vstřebáván přírodními vlákny. Malý prostor mezi nimi uchovává tělesné teplo, zatímco na pokožce zůstává jemná vrstva potu, která reguluje tělesnou teplotu. Kvalitní funkční prádlo najdete v našem online obchodě.

Pokud prádlo neplní svou funkci, hrozí, že se nasákne potem, což může při sportu představovat problém:

• Mokré oblečení změkčuje pokožku, což může při tření způsobit puchýře.

• Jakmile se přestanete hýbat, promočené oblečení ochladí tělo a hrozí riziko podchlazení.

Často se ptáme, který materiál je nejvhodnější. Na jedné straně máme syntetická vlákna a na druhé přírodní vlákna.

SYNTETICKÁ VLÁKNA

Syntetická vlákna mají lineární nebo síťovou strukturu a dělí se do dvou kategorií.

Jednou z nich jsou chemicky upravená vlákna z přírodních makromolekul, například celulózová vlákna, která se používají k výrobě hedvábných tkanin. Tyto tkaniny však nejsou tak odolné a nejsou vhodné pro sportovní využití.

Druhou kategorií jsou čistá syntetická vlákna, jako je polyester, polypropylen a polyamid.

VLASTNOSTI SYNTETICKÝCH VLÁKEN

• Odvádění vlhkosti: Na rozdíl od přírodních vláken jako je merino vlna, syntetická vlákna neabsorbují vlhkost. Jsou uvnitř dutá a kapiláry rychle odvádějí vlhkost od pokožky, což je výhodné zejména pro osoby, které se hodně potí.

• Odolnost vůči zápachu: Povrchová struktura syntetického vlákna je hladká, takže pot se nevsákne a při kontaktu s bakteriemi mohou vznikat nepříjemné pachy. Na několikadenní lyžařské túře byste proto měli základní vrstvy vždy dobře vyvětrat a vhodně rozvěsit, aby uschly.

• Snášenlivost s pokožkou: Syntetická vlákna lze chemickými a mechanickými prostředky vyrábět velmi jemná, takže jsou na kůži příjemná na dotek.

• Izolace: V závislosti na technice tkaní mohou lze vyrobit základní vrstvy, které jsou buď obzvláště tepelně izolační, nebo obzvláště dobře odvádějí vlhkost. Existují například základní vrstvy, které rychleji odvádějí vlhkost v podpaží a zároveň udržují ledviny v teple.

• Ekologie: Na rozdíl od přírodních vláken nejsou syntetická biologicky odbouratelná. Musí se recyklovat.

• Stabilita: Syntetická vlákna jsou velmi tvarově stálá a vydrží i po více vypráních a túrách.

PŘÍRODNÍ VLÁKNA

Přírodní vlákna pocházejí z rostlinného, živočišného nebo minerálního zdroje a mohou být použita bez chemických úprav. Patří mezi ně například bavlna a merino vlna. U spodních vrstev se používají jemná vlákna z merino vlny.

VLASTNOSTI PŘÍRODNÍCH VLÁKEN (MERINO)

• Snášenlivost pokožkou: Díky malému průměru vláken (14–21 mikronů) na pokožce neštípají.

• Odvádění vlhkosti: Přírodní vlákna absorbují vlhkost, která se z materiálu postupně odpařuje. Merino vlna dokáže absorbovat velké množství potu, než se dostaví pocit vlhkosti.

• Odolnost vůči zápachu: Povrch přírodních vláken je šupinatý, což umožňuje absorpci potu bez kontaktu s bakteriemi způsobujícími zápach. Merino prádlo je tedy ideální pro dlouhé túry.

• Izolace: Vlákna merino vlny mají mnoho rozvětvení, která vytvářejí vzduchové komory. Tyto vzduchové kapsy uchovávají tělesné teplo.

• Ekologie: Přírodní vlákna jsou biologicky odbouratelná. Při nákupu merino vlny si ověřte, zda je označena jako #Mulesing-free! (např. RWS certifikace)

• Stabilita: Na rozdíl od syntetických vláken mohou přírodní vlákna po určité době ztratit svůj tvar.
  
  
  

Mnoho značek se zaměřuje na směsi, které kombinují výhody syntetických a přírodních vláken. Termoprádlo, které by jinak bylo jen z merino vlny, může být díky přidání polyesteru tvarově stabilnější nebo lépe odvádět vlhkost.

A KTERÉ VLÁKNO JE NEJTEPLEJŠÍ?

Mezi nejteplejší vlákna patří alpaka vlna. Je stejně jemná jako merino vlna, ale má odlišné vlastnosti. Například velmi pomalu uvolňuje vlhkost a není vhodná pro sportovní účely. Ovčí vlna merino proto zůstává nejteplejším vláknem pro sportovní využití.

Po určité době začnou přírodní i syntetická vlákna nepříjemně zapáchat, takže je potřeba je vyprat v pračce. Přírodní i syntetická vlákna by se měla prát při nízkých teplotách, ideálně do 40 stupňů. Teploty nad 60 stupňů mohou vést ke srážení materiálu. Vždy si zkontrolujte pokyny výrobce.

Praní základní vrstvy z merino vlny:

• Teplota praní: 30–40 °C

• Odstřeďování: max. 600 otáček

• Prací prostředek: speciální prostředek na vlnu, nepoužívejte bělidla nebo aviváže

• Další tipy: perte naruby, aby se nepoškodily potisky.

• Sušení: ideálně na čerstvém vzduchu, v případě potřeby sušte pouze v bubnové sušičce na šetrný cyklus.
  

Praní základní vrstvy ze syntetických vláken:

• Teplota praní: 40 °C

• Odstřeďování: max. 600 otáček

• Prací prostředek: jemný prací prostředek, lze použít i aviváž

• Další tipy: perte naruby, aby se nepoškodily potisky.

• Sušení: ideálně na vzduchu, pokud nutně, tak na jemném programu v sušičce.

  
  

JAK MÁ SPODNÍ VRSTVA PŘILÉHAT?

V žádném případě by spodní vrstva neměla být příliš velká a volná. Pak by pot nebyl účinně vstřebáván ani odváděn. Příliš volný střih vytváří prostor mezi kůží a textilií a prádlo pak není schopno efektivně udržet tělesné teplo.